|
| |
|
|
Genderové rozdíly při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku
Maňásková, Tereza ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Hána, David (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tématem genderových rozdílů při vytváření sociálního kapitálu územních komunit na Táborsku. Hlavním cílem výzkumu je analýza a hodnocení procesu formování sociálního kapitálu se zaměřením na genderové rozdíly mezi aktéry lokální politické elity na Táborsku. Předpoklad rozdílů během utváření sociálního kapitálu aktérů z pohledu genderu je opírán o rešerši a diskuzi obecných východisek. Hlavními řešenými koncepty v první části práce je samotný pojem gender a jeho formování během života, s tím spojené genderové stereotypy ve společnosti, sociální kapitál a jeho utváření, formy či měření. V neposlední řadě se práce věnuje diskuzi o politické participaci žen v Česku. V empirické části práce se nejprve zaměřím na naplnění dílčího cíle práce, a to na analýzua hodnocení zastoupení žen v komunální politice na Táborsku s důrazem na vysvětlení podmíněností, které jsou klíčové pro vstup žen do komunální politiky. O jeho splnění jsem se snažila skrze kvantitativní výzkum, a to sběrem a analýzou dat o všech 110 obcích na Táborsku mezi lety 1994-2022. Pro splnění tohoto cíle jsem si stanovila tři předpoklady. Bylo zjištěno, že procentuální zastoupení žen v komunální politice na Táborsku je v porovnání se zastoupením mužů nižší. Avšak není pravdou, že je procentuální zastoupení žen v...
|
|
|
Financial Impact of Trust and Institutional Quality around the World
Kapounek, S. ; Kočenda, Evžen ; Kouba, L.
We investigate the financial impact of social trust, institutional quality, and regulations. As a testing ground we employ a unique, large, and hand-crafted dataset of more than 850 000 lending-based crowdfunding projects from 155 platforms across 55 countries during 2005–2018. We show that the impact of social trust is positive but economically less pronounced than that of institutional trust proxied by legal and property rights protection and regulation. Moreover, the financial impact of social trust is greater at the national level, while impact of institutional quality dominates at the international level. Nevertheless, the financial impact of trust and institutional quality around the world is positive, which is an encouraging implication under increasing anonymity and internationalization of financial environment.
|
|
|
Lidský a sociální kapitál v českém zemědělství
HRZÁN, Lukáš
Diplomová práce se zabývá analýzou lidského a sociálního kapitálu v jednotlivých regionech České republiky.Hlavním zaměřením z hlediska lidského kapitálu je, jakým způsobem zemědělské podniky získávají nové zaměstnace a jakým způsobem se věnují vzdělávání svých zaměstnaců. Sociální kapitál je zkoumán především na členstvím zemědělských podniků v komorách a spolcích a zapojení zemědělských podniků do veřejného života v okolí podniku.
|
|
|
Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání
Prokop, Daniel ; Tuček, Milan (vedoucí práce) ; Katrňák, Tomáš (oponent) ; Straková, Jana (oponent)
PROKOP, Daniel. Dynamika sociálního vyloučení v České republice: Nerovné šance ve vzdělávání. Praha, 2022. 124 s. Disertační práce (Ph.D.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut sociologických studií. Katedra sociologie. Školitel: doc. Milan Tuček Abstrakt Kumulativní disertační práce obsahuje tři samostatné články, které se zabývají tématem vzdělanostních nerovností v České republice. První článek vychází z tradice výzkumů vzdělanostních tranzic a sociální a kulturní reprodukce a mobility. Analyzuje souvislost kulturního, sociálního, lidského a ekonomického kapitálu rodičů a úspěšnosti dětí ve třech vzdělanostních tranzicích. Článek ukazuje, že rodičovské kapitály a sociální status hrají v souladu s teorií efektivně udržované nerovnosti (EMI) celkově silnou roli zejména při výběru typu středoškolského vzdělání. Detailnější pohled ale naznačuje, že lidský kapitál a chudoba rodičů souvisí s neúspěšností na počátku vzdělávací dráhy, zatímco sociální a kulturní kapitál a majetek rodičů hrají roli v rozhodnutích a úspěšnosti v pozdějších tranzicích. Teorie EMI tak není v rozporu s dalšími přístupy, které předpokládají brzký a mizející efekt některých vlivů rodinného prostředí. Druhý článek zkoumá souvislost nekvalitního bydlení a vzdělávání dětí z nízkopříjmových rodin. Ukazuje, že děti z chudých...
|
|
| |
|
|
„Jak zazpívám, tak mně hrajte“: Ekonomický potenciál nositelů hudební tradice v kulturní paměti českých zemí
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
Ekonomické poměry lidových hudebníků či jejich odměna byly v pramenech a literatuře zmiňovány spíše nesoustavně. Účast muzikantů v rámci obřadů, obyčejů a zvyků kalendářních či rodinných patřila ale ve venkovských pospolitostech k jejich přirozeným aktivitám. Poměrně časté jsou zmínky o placení za sólovou píseň nebo hraní podle předzpěvu, což v prostředí lidových tanečních zábav bylo velmi rozšířeno. Hudebníci nehrávali jenom za peníze, ale rovněž za jídlo, pití nebo naturálie. Hudební projevy jako zásadní zdroj výdělku jsou spojeny také s problematikou potulných muzikantů či zpěváků. Řada výrazných muzikantů z lidového prostředí si přivydělávala rovněž výukou hry na nejrůznější nástroje. Od konce 19. století vidíme také stále častější prezentace lidových hudebníků a tanečníků před nejširší veřejností, což vneslo do jejich produkce ještě silněji otázku finanční. Hraní pro většinu muzikantů představovalo významný přivýdělek, který se mnohdy stával hlavním způsobem obživy. Kulturní kapitál starších hudebních sestav tradičního venkova ztratil svou sílu kapitálu ekonomického v důsledku nástupu dechové hudby a dalších novějších seskupení. Postupně se však funkce přivýdělku hudebníků posilovala v souvislosti s nastupujícím folklorním hnutí. Otázka odměny lidových hudebníků rezonuje v kulturní paměti a dotváří nezkreslený obraz tradiční lidové kultury.
|
|
|
“Play What I Sing”: Economic Potential of the Bearers of Music Tradition in the Cultural Memory of the Czech Lands
Uhlíková, Lucie ; Pavlicová, M.
The economic conditions of folk musicians or their remuneration have been mentioned rather inconsistently in sources and literature of the Czech lands. The participation of musicians in ceremonies, traditions and customs of the calendar, or family occasions was one of their natural activities in rural communities. There are relatively frequent references to paying for a song (which involved leading the singing) and playing according to a demonstrated song, which was widespread in the context of folk dances. Musicians played not only for money, but also for food, drink, or special benefits in kind. For itinerant musicians and singers, musical performances were a major source of their livelihood. Many outstanding rural musicians also earned a living by teaching various instruments. From the end of the 19th century, folk musicians and dancers found more occasions to present themselves to the public, which increased an interest in the financial issue of their production. With the coming of brass music bands and other novelty groups, older traditional rural music groups lost not only their cultural capital, but their economic capital as well. Gradually, however, the emerging folklore movement strengthened the position of folk musicians, including their financial rewards. The question of the remuneration of folk musicians has resonated in cultural memory, thus adding to the unbiased image of traditional folk culture.
|
|
|
Význam virtuální reality pro skupinu NEET
Bjaček, Jakub ; Pospíšilová, Marie (vedoucí práce) ; Krištofič, Peter (oponent)
Jakub Bjaček Význam virtuální reality pro skupinu NEET Abstrakt V této bakalářské práci jsem se pokusil podrobněji podívat na aktuální problematiku NEETs, tedy ve zkratce osob, které se obvykle dobrovolně nepodílí na socializaci skrze zaměstnání či institucionální vzdělávání. Zajímaly mě především příčiny, proč tomu tak je. Zda jde spíše o příčiny vnějšího charakteru (změny na trhu práce, celková nezaměstnanost mladých, konkurenční prostředí) nebo, ale i, příčiny vnitřního charakteru. Otázkou bylo, kde se NEETs projevují a jak tráví čas. Proto jsem se zaměřil na online prostor, ve kterém by se určitá část z nich dle předpokladu mohla prezentovat. Tím mi zbyla poměrně úzká cílová skupina osob, které lze jak řadit do kategorie NEETs, tak se i ve větší formě prezentují v online prostoru. Na tomto propojení byly postaveny výzkumné cíle, tedy jak se NEETs prezentují v online prostoru. Zajímala mě virtuální identita jako způsob k zisku nového sociálního kapitálu. Nejde tak o komplexní nahlédnutí na sociologicky aktuální problematiku NEETs, ale o určitý pohled na problematiku z perspektivy určité činnosti (zde aktivity v online prostředí a vnímání a vlivů virtuální identity). Mimo teoretického uvedení do problematiky NEETs a virtuální identity je obsažena i metodologická část, která popisuje průběh výzkumu a sběr...
|
|
| |
host ::
RSS.